Zahrada

ENVIRONMENTÁLNÍ PLÁN MŠ MANĚTÍN

1. Podmínky pro environmentální vzdělávání, výchovu a osvětu v naší mateřské škole (současný stav)

Prvky ekologické výchovy se prolínají během celého dne. Rozvíjí vyjadřovací dovednosti a schopnosti ke vztahu k prostředí, utváří hygienické návyky, rozvíjí citové vztahy k přírodě a jejímu estetickému vnímání. Získávají konkrétní poznatky o přírodě. Důležité je vytváření návyků na udržování čistoty, ošetřování rostlin, úpravě okolního prostředí a celkového přístupu k okolní přírodě nejenom u rostlinné ale i živočišné říše. Vzhledem k věku dětí jde především o aktivity zaměřené na vytváření pozitivního citového vztahu k přírodě. K tomu je zapotřebí:

• Prohlubování spolupráce s rodiči i prarodiči

• Připravování trvalých a dlouhodobých aktivit v péči o životní prostředí

• Ekologizace provozu

• Třídění odpadu

• Péče o zeleň

Naše školka spolupracuje se Základní školou v Manětíně a dalšími školkami v okolí, předáváme si různé zkušenosti a zlepšujeme úroveň environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty v zájmu celkové modernizace. Učitelky v obou třídách zahrnují environmentální vzdělávání, výchovu a osvětu do svých TVP.

2. Cíle environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty v naší MŠ

• Vytvářet u dětí kladný vztah k životnímu prostředí a její ochraně

• Úzce spolupracovat s rodiči ve všech činnostech školy

• Pečovat o rostliny a dřeviny na naší zahradě

• Další proškolování zaměstnanců školy

• Třídit odpad ve škole a postupně začleňovat rodiče a širší veřejnost

• Šetřit energie

3. Metody environmentálního vzdělávání, výchovy a osvěty v naší MŠ

• Přímé pozorování rostli a zvířat ve volné přírodě – vycházky do okolí Manětína

• Pozorování přírody na zahradě, na louce a v lese

• Pozorování a práce v koutku živé přírody – sběr různých přírodnin z lesa, ze zahrady

• Klíčení semen a pozorování jejich růstu

• Práce s knihou a encyklopedií, hledání, četba, apod.

4. Celoroční plán environmentální vzdělávání, výchovu a osvětu v naší MŠ (současný stav)

Na volné hry a činnosti využíváme nejvíce školní zahradu, která má dostatek sportovního nářadí splňujícího bezpečnostní normy pro předškolní vzdělávání. V budoucnu bychom rádi zhotovili přírodní zahradu, která by dětem umožnila dostatek pohybu a sloužila by jako venkovní učebna se zaměřením na environmentální výchovu dětí tj. přímý kontakt s rostlinnou a živočišnou přírodou.

5. Návrh a využití zahrady MŠ se zaměřením na environmentální výchovu

Přírodní zahrady

Zahrada by měly být chápána jako venkovní učebna se zaměřením na environmentální výuku, která zprostředkovává přímý kontakt dětí s přírodou. V přírodní zahradě se děti předškolního věku naučí pozorovat přírodu jinýma očima a vnímají ji všemi smysly, protože právě tyto děti vnímají své okolí prostřednictvím smyslů, svých činností a svým tělem.

• smyslové prožitky v průběhu celého roku

• osvojení si manuální zručnosti a napodobování světa dospělých při jednoduchých zahradnických činnostech – výsevy semínek, péče o rostliny, sklizeň plodů, atd.

• pozorování vzájemných souvislostí mezi organismy

• ověřování si teoretických informací v praxi

• podpora zdravého životního stylu – zpracování bylinek, konzumace čerstvého ovoce, zeleniny, zpracování plodů ve spolupráci s rodiči, zpracování bylinek,

• podpora výchovy k udržitelné spotřebě – zpracování materiálů, které jsou dostupné na zahradě, např. vrbové pruty na ohrádky rostlinám, vlastní dekorační materiál z přírodnin

• výchova k zodpovědnému nakládání s bioodpadem – kompostování, pozorování bezobratlých v kompostu

• zvýšení biodiverzity v zahradě umožní dětem širší možnost pozorování přírodních jevů, živočichů i rostlin

• rozmanité prostředí přírodní zahrady povede děti k větší kooperaci, spolupráci a utužení vzájemných vztahů

• odpočinek a relaxaci v příjemném prostředí

• získávání povědomí o ohleduplném chování k přírodě

• osvěta mezi veřejností, především rodiče dětí

Jednotlivé smyslové složky zahrady:

Zahrada zraku a barev – proměnlivost dle ročního období

Zahrada hmatová – různé přírodní materiály – písek, kámen, kůra, listy, štěpka, apod.

Zahrada čichu – bylinky, ovoce, vůně květů, apod.

Zahrada sluchu – dřívka, duté předměty, zvonkohry apod.

Zahrada chutí – bylinky, drobné ovoce, zelenina

Jednotlivé herní prvky:

Ptačí budky

Vinice

Záhony  

Kompost

Hřbitov odpadků

Meteorologická stanice včetně oplocení

Venkovní učebna

Jezírko

Ohniště v kráteru

Vrbový tunel a chýše

Lesní zahrada

Herní prvky (lezecí stěna, lanová dráha, šplhací síť, skluzavka, pískoviště, apod.)

Pítko pro děti

Úkryty pro hmyz

Hmyzí hotel

Využití zahrady s přírodními prvky:

PODZIM:

• pozorování změn v přírodě, změny barev

• sběr ovoce a zeleniny

• sportovní a pohybové aktivity

• míčové hry

• využívání herních prvků zahrady

• pískoviště – stavby z písku

• výtvarné činnosti – sběr listů, plodů a jiných přírodnin

• pečení brambor

• dýňové slavnosti

ZIMA:

• sportovní aktivity – sáňkování, bobování

• stavění sněhuláků

• zdobení vánočního stromku

• poznávání stop zvířat a ptáků

• krmení ptáčků a jejich pozorování

JARO:

• pozorování změn v přírodě

• sportovní a pohybové hry

• cvičení rovnováhy

• oslava velikonoc

• míčové hry

• překážkové dráhy, hmatové chodníčky

• výuka ve venkovním altánu – hry

• divadelní představení na zahradě

• oslavy jara

• práce na zahradě, sázení rostlinek a semínek

• relaxace a cvičení

• dopravní výchova

LÉTO:

• hry s vodou a pískem

• využívání hmatového chodníčku

• sportovní a pohybové hry

• relaxace a cvičení

• námětové a volné hry

• oslavy – rozloučení s předškoláky

• sklízení plodů zahrady

Závěr:

Školní zahrada včetně jeho vybavení pomůckami a herními výukovými prvky je určena pro celoroční provoz a umožní dětem získávat dovednosti a manuální zručnost při vzniku a následné péči o toto zahradu samozřejmě ve spolupráci s dospělými. Děti se zapojí do procesu této živé zahrady v aspektech nejenom výsadby, růstu nebo jednotlivých vztahů mezi organismy, ale i v zákonitostech odpadové problematiky. Ve spolupráci s jídelnou MŠ by byl podporován zdravý životní styl s využitím bylinek a plodů, které si děti vypěstují na zahradě. Zahrada by měla podporovat vzájemné vztahy, empatii a kooperaci v dětském kolektivu.

Manětín, 1. 9. 2020

Mgr. Marie Křemenáková, ředitelka MŠ Manětín